Požár výškové budovy v Dubaji odhaluje nebezpečí běžných stavebních materiálů

The Associated Press 19.1.2016                                                        Odborníci přiznávají, že nemají představu, na kolika mrakodrapech je toto potenciálně hořlavé obložení a jsou tak vystaveny riziku podobných rychle se šířících požárů. Dubaj, Spojené arabské emiráty - Během několika minut se veselí na Silvestra v Dubaji změnilo v horor a všichni lidé, kteří se sešli na ohňostroj v centru města sledovali, jak se plameny rychle šíří po stěně jednoho z nejvýznamnějších zářících luxusních hotelů města. Ale požár v 63 poschoďovém The Address Downtown Dubai nebyl první, druhý nebo snad třetí požár, který se rychle rozšířil po vnější části mrakodrapů, které povstaly rychlým tempem ze žhavé pouště okolo Dubaje během posledních dvou desetiletí. Podle průzkumu Associated Press to byl minimálně osmý takový požár v samotných Emirátech Podobné velké požáry zasáhly velká města na celém světě a zabíjely desítky lidí. Bezpečnostní experti říkají, že příčinou je materiál použitý na obložení stěn budov, nazvaný hliníkové kompozitní panelové obložení. I když typy opláštění mohou být vyrobeny z protipožárního materiálu, odborníci říkají, že obložení, které začalo hořet v Dubaji a jinde, nebylo navrženo tak, aby splňovalo přísnější bezpečnostní normy a často bylo dáváno na budovy bez protipožárních zábran na zpomalení nebo zastavení možného požáru. I když byly nyní pro výstavbu v Dubaji a dalších městech vydány nové předpisy, odborníci přiznávají, že nemají představu, na kolika mrakodrapech je toto potenciálně hořlavé obložení a jsou tak vystaveny nebezpečí podobných rychle se šířících požárů. „Je to něco jako nekontrolovaný divoký požár šířící se vzhůru po stěnách budovy," řekl Thom Bohlen, technický ředitel Centra pro udržitelný rozvoj v Dubaji na Blízkém východě. „Je velmi obtížné dostat tento požár pod kontrolu a je velmi rychlý. Šíří se skutečně velice rychle." Opláštění začalo být populární více než před deseti lety, kdy v Dubaji začal stavební rozmach a byl v plném proudu. Stavební investoři používají opláštění, protože jim nabízí moderní povrch budov, umožňuje smýt prach během dešťů a jeho instalace je relativně jednoduchá a levná. Dubaj se od té doby rozrostl do kosmopolitního obchodního centra s více než 2 miliony lidí. Stejně jako v jiných městech Emirátu, obyvatelé cizinci zdaleka převyšují počtem místní obyvatelstvo. Zahraniční odborníky přitahují zejména byty ve stovce městských výškových budov a hotely mrakodrapů pojmou miliony hostů ročně. Městský stát si klade za cíl přilákat 20 milionů návštěvníků ročně do doby, než bude hostitelem Světové výstavy Expo v roce 2020. To znamená, že riziko požárů výškových budov se týká lidí z celého světa.   Plášť budovy tvoří typický půl milimetru (0,02 palce) tlustý kus hliníku připojený k pěnovému jádru, který je položený na jiný podobný povrch. Tyto panely jsou pak připevněny na stěnu budovy, jeden kus vedle druhého. Největší problém spočívá v panelových jádrech, která jsou všechna zcela nebo převážně z polyetylenu, běžného druhu plastu, řekl k fasádám Andy Dean,vedoucí inženýrského poradenství ve WSP Global. „Panely se 100% polyetylénového jádra mohou docela snadno hořet," řekl Dean. „Některé z těch starších a to i ty vyrobené z protipožárních materiálů, mají v sobě přesto ještě hodně polymeru." Panely samy o sobě nejsou příčinou požáru a nebezpečí lze snížit, pokud jsou instalovány s mezerami mezi nimi, aby se omezilo šíření požáru. Hořlavost panelů lze významně snížit tím, že se nahradí některé z plastů uvnitř panelů materiálem, který nehoří tak snadno. Nicméně, pokud jsou instalovány v nepřerušovaných řadách za sebou, tak hořlavější typy plášťů tvoří rovnou linii vzhůru po stěně věže. To byl případ v roce 2012, kdy zasáhla Dubaj a sousední emirát Sharjah celá řada požárů. Požár za požárem, i když některé byly iniciovány jinak, se choval stejně - plamen se hnal vzhůru a dolů po stěnách budov a hoření bylo podporováno materiálem vnějších panelů. Den po požáru ve 40-patrové budově v Sharjahi v dubnu 2012 vydal Dubajský emirát nové stavební předpisy zabraňující používání opláštění konstruovaného s hořlavým materiálem. Úřední místa jinde ve Spojených arabských emirátech to následují, i když v důsledku globální recese již odezněl stavební rozmach. Nové směrnice ale nepožadovaly vylepšit vybavení budov s již nainstalovaným hořlavým opláštěním, ani zde není jasná představa o tom, kolik těchto staveb stojí v Dubaji nebo v dalších šesti emirátech Spojených arabských emirátů. Místní experti odhadli, že v Dubaji je až 70% výškových budov, které mohou obsahovat takový materiál, i když uznávají, že toto číslo je pouze odhad, protože zde zřejmě neexistují žádné oficiální záznamy. „Je zde nebezpečí prozrazení nečeho špatného, protože je jich tu spousta a oni sami bohužel nepřijdou s označením „X " na budově, aby se vědělo, které z nich to jsou," řekl Sami Sayegh, výkonný ředitel Global Property na Blízkém východě a v severní Africe pro gigantickou pojišťovací společnost  American International Group, Inc. Společnost Emaar Properties, která financovala The Address Downtown a nemovitosti v okolí včetně mrakodrapu Burj Chalífa, nejvyšší budovu na světě, sdělila, že vyšetřovací orgány stále vyšetřují silvestrovský požár. Najala si externí specializovanou společnost k posouzení a obnovení poškozené věže a plánuje znovuotevření hotelu na základě objednávek od samotného dubajského vládce. Nezveřejnila žádné informace o typu použitého obložení. Nicméně, emirátem vlastněné oficiální noviny National v Abu Dhabi oznámily, že obložení použité na The Address Downtown nebylo ohnivzdorné, tak jako tomu bylo i u ostatních velkých požárů. Podplukovník Jamal Ahmed Ibrahim, ředitel preventivní bezpečnosti Dubajské civilní ochrany řekl, že úřady berou otázku požárů obkladových panelů vážně a jsou odhodlány „nalézt řešení, aby k těmto požárům nedocházelo. A dále uvedl, že po požáru výškové budovy The Address Downtown byl nařízen celostátní průzkum stávajících budov a v březnu budou vydány další pokyny s cílem zajistit, aby se nové budovy stavěly na vyšší protipožární úrovni. Nicméně, Jamal Ahmed Ibrahim trval na tom, že typ pláště budovy, který se podílel i na předchozích požárech výškových budov, byl použit jen na malém počtu budov v emirátu -  prohlásil, že by to mohlo být pouze 5%. Ale připustil, že úředníci nevědí, kolika budovám hrozí toto nebezpečí. „Bez provedení průzkumu nebo jiného zjištění nemůžeme říci toto číslo přesně," řekl. Není to pouze problém Dubaje - požáry opláštění překvapily i jinde ve světě. Podobný požár výškové budovy v Šanghaji zabil nejméně 58 lidí. Požár bytového domu v květnu v hlavním městě Baku v Ázerbajdžánu, zabil 16 lidí. Další dramatický požár, při kterém zahynul i jeden hasič, zasáhl v únoru 2009 televizní kulturní centrum v Pekingu. Všechny tyto požáry měly podobnost s požáry Dubaji, kdy se plameny hnaly vzhůru po stěnách budovy a odborníci přisuzovali rychlost šíření jednotlivých požárů typu opláštění. Peter Rau, ředitel Metropolitního hasičského záchranného sboru v australském Melbourne ví z první ruky, jak nebezpečné takové požáry mohou být. V listopadu 2014 vypukl požár v 23 poschoďovém bytovém domě v Melbourne a rychle se rozšířil vzhůru do více než 20 podlaží za pouhých šest minut, kdy již hořící trosky padaly dolů. I když nikdo nebyl zraněn, rychle se šířící požár způsobil škody na budově v hodnotě milionů dolarů. Následně po tomto požáru zjistili hasiči, že ve městě je asi 50 dalších budov - a 1700 okolo ve státě Victoria, které měly podobné, hořlavé obklady, řekl Rau. „Víte, musíte se na to podívat s trochu větším odstupem a říct si: Co to znamená pro Austrálii a co to znamená, když se mnou mluvíte z Dubaje " doplnil Peter Rau. „Toto je podstatný celosvětový problém a já bych navrhoval, aby se řešil... Není pochyb, že je to něco, co mění pravidla hry.“ OSH Přeložil Milan Skalník                            

The Associated Press

19.1.2016                                                       

Odborníci přiznávají, že nemají představu, na kolika mrakodrapech je toto potenciálně hořlavé obložení a jsou tak vystaveny riziku podobných rychle se šířících požárů.

Dubaj, Spojené arabské emiráty - Během několika minut se veselí na Silvestra v Dubaji změnilo

v horor a všichni lidé, kteří se sešli na ohňostroj v centru města sledovali, jak se plameny rychle šíří po stěně jednoho z nejvýznamnějších zářících luxusních hotelů města.

Ale požár v 63 poschoďovém The Address Downtown Dubai nebyl první, druhý nebo snad třetí požár, který se rychle rozšířil po vnější části mrakodrapů, které povstaly rychlým tempem ze žhavé pouště okolo Dubaje během posledních dvou desetiletí.

Podle průzkumu Associated Press to byl minimálně osmý takový požár v samotných Emirátech Podobné velké požáry zasáhly velká města na celém světě a zabíjely desítky lidí. Bezpečnostní experti říkají, že příčinou je materiál použitý na obložení stěn budov, nazvaný hliníkové kompozitní panelové obložení. I když typy opláštění mohou být vyrobeny z protipožárního materiálu, odborníci říkají, že obložení, které začalo hořet v Dubaji a jinde, nebylo navrženo tak, aby splňovalo přísnější bezpečnostní normy a často bylo dáváno na budovy bez protipožárních zábran na zpomalení nebo zastavení možného požáru.
I když byly nyní pro výstavbu v Dubaji a dalších městech vydány nové předpisy, odborníci přiznávají, že nemají představu, na kolika mrakodrapech je toto potenciálně hořlavé obložení a jsou tak vystaveny nebezpečí podobných rychle se šířících požárů.

„Je to něco jako nekontrolovaný divoký požár šířící se vzhůru po stěnách budovy," řekl Thom Bohlen, technický ředitel Centra pro udržitelný rozvoj v Dubaji na Blízkém východě. „Je velmi obtížné dostat tento požár pod kontrolu a je velmi rychlý. Šíří se skutečně velice rychle." Opláštění začalo být populární více než před deseti lety, kdy v Dubaji začal stavební rozmach a byl v plném proudu. Stavební investoři používají opláštění, protože jim nabízí moderní povrch budov, umožňuje smýt prach během dešťů a jeho instalace je relativně jednoduchá a levná.

Dubaj se od té doby rozrostl do kosmopolitního obchodního centra s více než 2 miliony lidí. Stejně jako v jiných městech Emirátu, obyvatelé cizinci zdaleka převyšují počtem místní obyvatelstvo. Zahraniční odborníky přitahují zejména byty ve stovce městských výškových budov a hotely mrakodrapů pojmou miliony hostů ročně. Městský stát si klade za cíl přilákat 20 milionů návštěvníků ročně do doby, než bude hostitelem Světové výstavy Expo v roce 2020. To znamená, že riziko požárů výškových budov se týká lidí z celého světa.
  Plášť budovy tvoří typický půl milimetru (0,02 palce) tlustý kus hliníku připojený k pěnovému jádru, který je položený na jiný podobný povrch. Tyto panely jsou pak připevněny na stěnu budovy, jeden kus vedle druhého.
Největší problém spočívá v panelových jádrech, která jsou všechna zcela nebo převážně z polyetylenu, běžného druhu plastu, řekl k fasádám Andy Dean,vedoucí inženýrského poradenství ve WSP Global. „Panely se 100% polyetylénového jádra mohou docela snadno hořet," řekl Dean. „Některé z těch starších a to i ty vyrobené z protipožárních materiálů, mají v sobě přesto ještě hodně polymeru."
Panely samy o sobě nejsou příčinou požáru a nebezpečí lze snížit, pokud jsou instalovány s mezerami mezi nimi, aby se omezilo šíření požáru. Hořlavost panelů lze významně snížit tím, že se nahradí některé z plastů uvnitř panelů materiálem, který nehoří tak snadno. Nicméně, pokud jsou instalovány v nepřerušovaných řadách za sebou, tak hořlavější typy plášťů tvoří rovnou linii vzhůru po stěně věže.

To byl případ v roce 2012, kdy zasáhla Dubaj a sousední emirát Sharjah celá řada požárů. Požár za požárem, i když některé byly iniciovány jinak, se choval stejně - plamen se hnal vzhůru a dolů po stěnách budov a hoření bylo podporováno materiálem vnějších panelů. Den po požáru ve 40-patrové budově v Sharjahi v dubnu 2012 vydal Dubajský emirát nové stavební předpisy zabraňující používání opláštění konstruovaného s hořlavým materiálem. Úřední místa jinde ve Spojených arabských emirátech to následují, i když v důsledku globální recese již odezněl stavební rozmach.
Nové směrnice ale nepožadovaly vylepšit vybavení budov s již nainstalovaným hořlavým opláštěním, ani zde není jasná představa o tom, kolik těchto staveb stojí v Dubaji nebo v dalších šesti emirátech Spojených arabských emirátů. Místní experti odhadli, že v Dubaji je až 70% výškových budov, které mohou obsahovat takový materiál, i když uznávají, že toto číslo je pouze odhad, protože zde zřejmě neexistují žádné oficiální záznamy.
„Je zde nebezpečí prozrazení nečeho špatného, protože je jich tu spousta a oni sami bohužel nepřijdou s označením „X " na budově, aby se vědělo, které z nich to jsou," řekl Sami Sayegh, výkonný ředitel Global Property na Blízkém východě a v severní Africe pro gigantickou pojišťovací společnost  American International Group, Inc.

Společnost Emaar Properties, která financovala The Address Downtown a nemovitosti v okolí včetně mrakodrapu Burj Chalífa, nejvyšší budovu na světě, sdělila, že vyšetřovací orgány stále vyšetřují silvestrovský požár. Najala si externí specializovanou společnost k posouzení a obnovení poškozené věže a plánuje znovuotevření hotelu na základě objednávek od samotného dubajského vládce. Nezveřejnila žádné informace o typu použitého obložení. Nicméně, emirátem vlastněné oficiální noviny National v Abu Dhabi oznámily, že obložení použité na The Address Downtown nebylo ohnivzdorné, tak jako tomu bylo i u ostatních velkých požárů.

Podplukovník Jamal Ahmed Ibrahim, ředitel preventivní bezpečnosti Dubajské civilní ochrany řekl, že úřady berou otázku požárů obkladových panelů vážně a jsou odhodlány „nalézt řešení, aby k těmto požárům nedocházelo. A dále uvedl, že po požáru výškové budovy The Address Downtown byl nařízen celostátní průzkum stávajících budov a v březnu budou vydány další pokyny s cílem zajistit, aby se nové budovy stavěly na vyšší protipožární úrovni.

Nicméně, Jamal Ahmed Ibrahim trval na tom, že typ pláště budovy, který se podílel i na předchozích požárech výškových budov, byl použit jen na malém počtu budov v emirátu -  prohlásil, že by to mohlo být pouze 5%. Ale připustil, že úředníci nevědí, kolika budovám hrozí toto nebezpečí. „Bez provedení průzkumu nebo jiného zjištění nemůžeme říci toto číslo přesně," řekl.
Není to pouze problém Dubaje - požáry opláštění překvapily i jinde ve světě. Podobný požár výškové budovy v Šanghaji zabil nejméně 58 lidí. Požár bytového domu v květnu v hlavním městě Baku v Ázerbajdžánu, zabil 16 lidí. Další dramatický požár, při kterém zahynul i jeden hasič, zasáhl v únoru 2009 televizní kulturní centrum v Pekingu.

Všechny tyto požáry měly podobnost s požáry Dubaji, kdy se plameny hnaly vzhůru po stěnách budovy a odborníci přisuzovali rychlost šíření jednotlivých požárů typu opláštění. Peter Rau, ředitel Metropolitního hasičského záchranného sboru v australském Melbourne ví z první ruky, jak nebezpečné takové požáry mohou být. V listopadu 2014 vypukl požár v 23 poschoďovém bytovém domě v Melbourne a rychle se rozšířil vzhůru do více než 20 podlaží za pouhých šest minut, kdy již hořící trosky padaly dolů. I když nikdo nebyl zraněn, rychle se šířící požár způsobil škody na budově v hodnotě milionů dolarů. Následně po tomto požáru zjistili hasiči, že ve městě je asi 50 dalších budov - a 1700 okolo ve státě Victoria, které měly podobné, hořlavé obklady, řekl Rau.

„Víte, musíte se na to podívat s trochu větším odstupem a říct si: Co to znamená pro Austrálii a co to znamená, když se mnou mluvíte z Dubaje " doplnil Peter Rau. „Toto je podstatný celosvětový problém a já bych navrhoval, aby se řešil... Není pochyb, že je to něco, co mění pravidla hry.“

OSH

Přeložil Milan Skalník

Fotogalerie: Požár výškové budovy v Dubaji odhaluje nebezpečí běžných stavebních materiálů