OSH | Odborový svaz hasičů

Zaměstnanci z rizikových profesí by mohli odejít do penze dříve

Na důchod by jim přispěly i firmy, plánuje vláda Když se koalice začátkem září dohodla, že Češi půjdou do důchodu nejdéle v 65 letech, domluvili se ministři i na tom, že zároveň vyberou náročnější profese, u kterých bude věk pro odchod do penze nižší. Na stole teď leží první návrh. Do důchodu mají dříve odcházet hlavně lidé s fyzicky náročnou prací a na předčasnou penzi jim přidají peníze jejich zaměstnavatelé. Podle odhadu ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), která návrh připravila, nyní v Česku pracuje v rizikových profesích zhruba 650 tisíc lidí. "Jsou to třeba svářeči, lidé pracující v hutích, těžkém průmyslu, hasiči. Ale třeba také zdravotní sestry, protože se posuzuje i neuropsychická zátěž," prohlásila ministryně práce. Těmto lidem mají podle jejího plánu na předčasnou penzi povinně přispívat firmy, pro něž pracují. Peníze by podniky posílaly do doplňkového penzijního spoření, takzvaného třetího pilíře. Dnes už některé společnosti svým zaměstnancům na důchod přispívají dobrovolně a tento zaměstnanecký benefit si odečítají z daní. Odkdy by novinka měla začít fungovat a jak dlouho budou firmy muset povinně přispívat, však zatím v návrhu není. "Další postup bude záležet na vývoji diskuse v rámci koaliční rady," řekla Marksová, která svůj plán představí koaličním partnerům příští pondělí. Hlavním oponentem Marksové bude zřejmě ministr financí Andrej Babiš (ANO), který si nechává připravit vlastní seznam profesí, kterých by se dřívější důchod měl týkat. Dá se očekávat, že oba návrhy se budou z velké části překrývat. "Můžeme se bavit o sociálních pracovnicích, zdravotních sestrách, dělnících v chemickém průmyslu a dalších," nastínila Marksová. Proti nápadu umožnit některým lidem jít do penze dřív je ale Hospodářská komora, která sdružuje téměř 15 tisíc firem. Jde podle ní o diskriminaci. "Místo dřívějšího odchodu do důchodu, a tudíž zatěžování veřejných rozpočtů navrhujeme zamyslet se nad vytvořením koncepce rekvalifikací," prohlásila právní expertka komory Markéta Schormová. Člověk, který podle ní už na některou z prací nestačí, může začít dělat jinou. Marksová ale návrh brání. Zdůraznila, že za socialistického Československa se věk odchodu do důchodu lišil právě podle toho, jakou práci člověk dělal. Rozčlenění profesí podle věku odchodu do penze zcela skončilo v roce 1993 po vzniku samostatného Česka. Částečné zvýhodnění určité profese se vrátilo až bezmála o dvě desítky let později. Bývalý ministr práce Petr Nečas (ODS) prosadil dřívější odchod do důchodu pro skupinu hlubinných horníků, kteří nastoupili do dolů před rokem 1993. Stávající vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) prosadila, že hlubinní horníci, hlavně z OKD, mohou odcházet do předčasného důchodu o sedm let dříve, tedy v 56 letech než všichni ostatní.   (Zdroj: Hospodářské noviny) kategorie: Aktuálně, esondy.cz                

Na důchod by jim přispěly i firmy, plánuje vláda
Když se koalice začátkem září dohodla, že Češi půjdou do důchodu nejdéle v 65 letech, domluvili se ministři i na tom, že zároveň vyberou náročnější profese, u kterých bude věk pro odchod do penze nižší. Na stole teď leží první návrh. Do důchodu mají dříve odcházet hlavně lidé s fyzicky náročnou prací a na předčasnou penzi jim přidají peníze jejich zaměstnavatelé.

Podle odhadu ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), která návrh připravila, nyní v Česku pracuje v rizikových profesích zhruba 650 tisíc lidí. "Jsou to třeba svářeči, lidé pracující v hutích, těžkém průmyslu, hasiči. Ale třeba také zdravotní sestry, protože se posuzuje i neuropsychická zátěž," prohlásila ministryně práce.
Těmto lidem mají podle jejího plánu na předčasnou penzi povinně přispívat firmy, pro něž pracují. Peníze by podniky posílaly do doplňkového penzijního spoření, takzvaného třetího pilíře. Dnes už některé společnosti svým zaměstnancům na důchod přispívají dobrovolně a tento zaměstnanecký benefit si odečítají z daní.
Odkdy by novinka měla začít fungovat a jak dlouho budou firmy muset povinně přispívat, však zatím v návrhu není. "Další postup bude záležet na vývoji diskuse v rámci koaliční rady," řekla Marksová, která svůj plán představí koaličním partnerům příští pondělí.
Hlavním oponentem Marksové bude zřejmě ministr financí Andrej Babiš (ANO), který si
nechává připravit vlastní seznam profesí, kterých by se dřívější důchod měl týkat. Dá se očekávat, že oba návrhy se budou z velké části překrývat. "Můžeme se bavit o sociálních pracovnicích, zdravotních sestrách, dělnících v chemickém průmyslu a dalších," nastínila Marksová.
Proti nápadu umožnit některým lidem jít do penze dřív je ale Hospodářská komora, která sdružuje téměř 15 tisíc firem. Jde podle ní o diskriminaci. "Místo dřívějšího odchodu do důchodu, a tudíž zatěžování veřejných rozpočtů navrhujeme zamyslet se nad vytvořením koncepce rekvalifikací," prohlásila právní expertka komory Markéta Schormová. Člověk, který podle ní už na některou z prací nestačí, může začít dělat jinou.
Marksová ale návrh brání. Zdůraznila, že za socialistického Československa se věk odchodu do důchodu lišil právě podle toho, jakou práci člověk dělal.
Rozčlenění profesí podle věku odchodu do penze zcela skončilo v roce 1993 po vzniku samostatného Česka.
Částečné zvýhodnění určité profese se vrátilo až bezmála o dvě desítky let později. Bývalý ministr práce Petr Nečas (ODS) prosadil dřívější odchod do důchodu pro skupinu hlubinných horníků, kteří nastoupili do dolů před rokem 1993. Stávající vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) prosadila, že hlubinní horníci, hlavně z OKD, mohou odcházet do předčasného důchodu o sedm let dříve, tedy v 56 letech než všichni ostatní.

 

kategorie: Aktuálně, esondy.cz
   
   
   
   

Naši partneři

Menu