Tripartita se nedohodla na růstu minimální mzdy pro příští rok

Vláda navrhuje zvýšení o 1200, zaměstnavatelé o 800, odbory žádají 1500 korun Tripartita se dnes nedohodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Souhlasila ale s tím, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek pak pravidelně rostl. Uvedl to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci novinářům řekl, že by jeho kabinet o růstu pro příští rok mohl rozhodnout v červnu, nejpozději v červenci. Minimální mzda činí 11 tisíc korun. Odboráři požadují přidání o 1500 korun. Podle zaměstnavatelů by to mělo být o 800 korun.

V koaliční dohodě a programovém prohlášení se vláda Bohuslava Sobotky zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení o 1200 korun, což je zvednutí zhruba o 11 procent, by mohl podle ministerstva práce a sociálních věcí dosahovat 40,5 procenta. Zaměstnavatelé skokové zvýšení minimální mzdy odmítají. Dlouhodobě žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady. Svaz průmyslu a dopravy už dřív uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Odboráři už dřív řekli, že by stačilo, pokud by minimální příjem odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. Tripartita se dnes sice na přidávané částce nedohodla, shodla se ale na přípravě modelu valorizace. Vytvořit by ho mělo ministerstvo práce. "Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu," uvedl Středula. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) by návrh, jak by se měla minimální mzda zvyšovat, měla představit na příští tripartitě 17. července. Premiér řekl, že jeho vláda změnu zákona s novým valorizačním modelem ale do voleb už prosazovat nebude. Návrh nachystá pro příští kabinet. Do novely by se tak v budoucnu mohlo promítnout, že minimální mzda má růst vždy k 1. lednu a má odpovídat určitému procentu průměrné mzdy. "Mně to připadá rozumné," řekl Sobotka.

Zaměstnavatelé nyní požadovali, aby vláda "zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy od 1. ledna 2019", řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle šéfa Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jana Wiesnera by se přidávání mělo řídit růstem produktivity a dalšími ekonomickými ukazateli. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní mzdové tarify. Podle ČMKOS by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Předáci kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun. Po případném zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10 477 korun čistého.

Minimální mzdu dostává asi 132 tisíc lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců. Zaměstnavatele by zvýšení o 1200 korun příští rok stálo o 3,4 miliardy víc. Do sociálního pojištění by z toho mohlo přitéct 800 milionů a do zdravotního 340 milionů, uvedlo ministerstvo práce.

Shody v koalici na přidání zatím nebylo dosaženo. Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) už v dubnu řekl, že prostor pro "dramatický růst" nevidí. "Budeme jednat s koaličními partnery. Doufám, že se podaří dohodnout na co nejvyšším návrhu růstu minimální mzdy," uvedl Sobotka. Dodal, že česká minimální mzda patří v EU k nejnižším.