OSH | Odborový svaz hasičů

Odborář musí rozumět problémům lidí, a to chci v politice zúročit

  Jaroslav Zavadil se rozhodl po téměř 30 letech skončit svou činnost v odborech. Co je důvodem, že ani nedokončí svůj mandát do dubna příštího roku? O tom všem a dalším je následující rozhovor. Rozhodnutí rezignovat na post předsedy ČMKOS jako by spadlo z čistého nebe. Proč dáváte přednost politice a nedokončíte mandát, který vám vyprší v dubnu 2014? Vlastně za to všechno může Petr Nečas, tedy pád jeho vlády a následně rozpuštění Poslanecké sněmovny, které vzalo rychlý spád. Konec Nečasovy vlády a předčasné volby jsme požadovali na všech protestních shromážděních, kde jsme poukazovali a odhalovali škodlivost reforem pro většinu občanů a náš stát. A vidíte, Nečasovu vládu paradoxně nakonec „nesvrhly“ naše protesty, ale nevídaná aféra jak v akčním filmu – milenka a zpravodajské služby. Ale teď už přímo k vašemu dotazu. Byl jsem pevně rozhodnutý v dubnu 2014 na sjezdu ČMKOS skončit, protože odborům jsem věnoval hodně, od prosince 1989 jsem ve vrcholových funkcích. A v prvních demokratických volbách jsem byl zvolen zastupitelem v Novém Městě nad Metují. Myslím si, že jak v odborech, tak v politice by člověk měl ovládat umění odejít v pravý čas. Ono je to většinou bohužel naopak. Přemýšlel jsem, jak ještě využít nesmírně cennou praxi v odborech. Odborový předák, pokud chce být úspěšný, musí umět vyjednávat, rozumět problémům lidí a řešit je. To je skutečně ojedinělá zkušenost, která v politice chybí. Proto také moji předchůdci – jak Richard Falbr, tak Milan Štěch – šli této schopnosti do politiky využít. Všude v západní Evropě je běžné, že odboráři jsou zařazováni na kandidátky politických stran. Když jsem dostal nabídku na lídra ČSSD v Praze, řekl jsem si: Tak to je tedy, Zavadile, pořádná výzva i čest. Ale nechci déle, než je nezbytné vykonávat obě funkce, proto v listopadu na sněmu ČMKOS rezignuji na post jejího předsedy. Nenastane v odborech bezvládí? Rozhodně ne, moji roli automaticky přebírá první místopředseda ČMKOS Václav Pícl. Spolu s Radkou Sokolovou, druhou místopředsedkyní, určitě vše zdárně dovedou ke sjezdu ČMKOS. Ale vaši předchůdci byli senátoři a zároveň měli funkce ve vedení ČMKOS. Však si s tím také „užili“. Kde mohla, tak jim to protistrana dávala pěkně najevo: „Dnes jste tu za pana senátora, či předsedu odborů?“ Já chci a budu sedět jen na jedné židli. Předtím jste prohlašoval: nikdy jsem v žádné politické straně nebyl a nebudu a do politiky nechci... Tak to první je a bude pravda, kandiduji jako nezávislý, berou mě i bez členství, to bylo také mojí základní podmínkou. Druhou podmínkou je, že chci mít kancelář v budově odborů. Pokud jde o „nikdy neříkej nikdy“, teď vím, že v politice platí obzvlášť. Já jsem vždy prohlašoval, že nevstoupím do žádných vládních či ministerských funkcí, chápu však, že lidi politiku hází do jednoho pytle. Komu byste chtěl předat pomyslné odborové žezlo, máte svého korunního prince či princeznu? Teď se připravuje nový statut ČMKOS, uvažuje se o různých variantách ve vedení konfederace, kolegové se inspirují v modelech zahraničních odborových centrál. To by ale podle mě nemělo oslabit mandát šéfa největší odborové centrály. Odmítám úvahy, že by budoucí předseda měl být neuvolněný. Mám své tipy a jeden z nich je Josef Středula. Pokud dá svou erudici a pregnantní obsah do souladu s formou přesvědčování, může být úspěšný. Komu vaše kandidatura více prospěje – odborům, či ČSSD? Budu dělat vše pro to, aby prospěla všem, kteří si přejí funkční a prosperující stát, kde stojí za to žít.   Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil Jana Kašparová kategorie: Aktuálně, esondy.cz

 

Jaroslav Zavadil se rozhodl po téměř 30 letech skončit svou činnost v odborech. Co je důvodem, že ani nedokončí svůj mandát do dubna příštího roku? O tom všem a dalším je následující rozhovor.

Rozhodnutí rezignovat na post předsedy ČMKOS jako by spadlo z čistého nebe. Proč dáváte přednost politice a nedokončíte mandát, který vám vyprší v dubnu 2014?

Vlastně za to všechno může Petr Nečas, tedy pád jeho vlády a následně rozpuštění Poslanecké sněmovny, které vzalo rychlý spád. Konec Nečasovy vlády a předčasné volby jsme požadovali na všech protestních shromážděních, kde jsme poukazovali a odhalovali škodlivost reforem pro většinu občanů a náš stát. A vidíte, Nečasovu vládu paradoxně nakonec „nesvrhly“ naše protesty, ale nevídaná aféra jak v akčním filmu – milenka a zpravodajské služby. Ale teď už přímo k vašemu dotazu. Byl jsem pevně rozhodnutý v dubnu 2014 na sjezdu ČMKOS skončit, protože odborům jsem věnoval hodně, od prosince 1989 jsem ve vrcholových funkcích. A v prvních demokratických volbách jsem byl zvolen zastupitelem v Novém Městě nad Metují. Myslím si, že jak v odborech, tak v politice by člověk měl ovládat umění odejít v pravý čas. Ono je to většinou bohužel naopak. Přemýšlel jsem, jak ještě využít nesmírně cennou praxi v odborech. Odborový předák, pokud chce být úspěšný, musí umět vyjednávat, rozumět problémům lidí a řešit je. To je skutečně ojedinělá zkušenost, která v politice chybí. Proto také moji předchůdci – jak Richard Falbr, tak Milan Štěch – šli této schopnosti do politiky využít. Všude v západní Evropě je běžné, že odboráři jsou zařazováni na kandidátky politických stran. Když jsem dostal nabídku na lídra ČSSD v Praze, řekl jsem si: Tak to je tedy, Zavadile, pořádná výzva i čest. Ale nechci déle, než je nezbytné vykonávat obě funkce, proto v listopadu na sněmu ČMKOS rezignuji na post jejího předsedy.
Nenastane v odborech bezvládí?
Rozhodně ne, moji roli automaticky přebírá první místopředseda ČMKOS Václav Pícl. Spolu s Radkou Sokolovou, druhou místopředsedkyní, určitě vše zdárně dovedou ke sjezdu ČMKOS.
Ale vaši předchůdci byli senátoři a zároveň měli funkce ve vedení ČMKOS.
Však si s tím také „užili“. Kde mohla, tak jim to protistrana dávala pěkně najevo: „Dnes jste tu za pana senátora, či předsedu odborů?“ Já chci a budu sedět jen na jedné židli.
Předtím jste prohlašoval: nikdy jsem v žádné politické straně nebyl a nebudu a do politiky nechci...
Tak to první je a bude pravda, kandiduji jako nezávislý, berou mě i bez členství, to bylo také mojí základní podmínkou. Druhou podmínkou je, že chci mít kancelář v budově odborů. Pokud jde o „nikdy neříkej nikdy“, teď vím, že v politice platí obzvlášť. Já jsem vždy prohlašoval, že nevstoupím do žádných vládních či ministerských funkcí, chápu však, že lidi politiku hází do jednoho pytle.
Komu byste chtěl předat pomyslné odborové žezlo,
máte svého korunního prince či princeznu?
Teď se připravuje nový statut ČMKOS, uvažuje se o různých variantách ve vedení konfederace, kolegové se inspirují v modelech zahraničních odborových centrál. To by ale podle mě nemělo oslabit mandát šéfa největší odborové centrály. Odmítám úvahy, že by budoucí předseda měl být neuvolněný. Mám své tipy a jeden z nich je Josef Středula. Pokud dá svou erudici a pregnantní obsah do souladu s formou přesvědčování, může být úspěšný.
Komu vaše kandidatura více prospěje – odborům, či ČSSD?
Budu dělat vše pro to, aby prospěla všem, kteří si přejí funkční a prosperující stát, kde stojí za to žít.
 
Zavadil
Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil
kategorie: Aktuálně, esondy.cz

Naši partneři

Menu