Loni jsme marodili méně, ale zato dlouze
Onemocnění oběhové soustavy si vyžádalo dvojnásobek neschopenek Nemoci dýchací soustavy, ačkoli jich oproti loňsku výrazně ubylo, stále zůstávají nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti. Jen respirační onemocnění zapříčinila v první polovině tohoto roku přes 300 tisíc pracovních neschopností. Následují choroby oběhové soustavy, kterých naopak ve srovnání s rokem 2015 přibylo téměř dvojnásobně, a onemocnění pohybového aparátu. Vyplývá to z aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). „Výdaje na nemocenskou za první pololetí tohoto roku vzrostly oproti stejnému období loni o 830 milionů korun," uvedla Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ. Průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti vzrostla z loňských 40 dnů na současných 42. Nejkratší dobu na neschopence trávili pojištěnci v Praze – zhruba 32 dnů. Naopak nejdéle, průměrně 50 dnů, marodili pacienti ve Zlínském kraji. Nejčastěji se stonalo ve Středočeském kraji, kde lékaři zaznamenali celkem 98 896 případů pracovní neschopnosti. Podle zprávy ČSSZ se oproti loňsku zásadně nic nemění, co se týče časové náročnosti léčby. Nejdéle se stoná s tuberkulózou – v průměru 190 dnů a následují onkologické diagnózy se 178 dny. Nejkratší průběh měla chřipka, jejíž léčba v průměru trvala 14 dnů, a akutní infekce dýchacích cest, které odezněly za 15 dnů. Zanedbávání prevence prodlužuje nemocnost Ze statistik vyplývá, že v počtu strávených dnů v pracovní neschopnosti patříme k nejhorším mezi sledovanými evropskými státy. Denně marodí sedm Čechů ze sta. Jak se odborníci shodují, na vině je zanedbávání prevence a nezdravý životní styl, zejména vysoká konzumace alkoholu, kouření, nedostatek pohybu a stres. Zatímco minimálně jednou týdně se alkoholu napije každý druhý Čech, pravidelné fyzické aktivitě se věnuje jen 20 procent z nás. K počtu nemocných, kteří si nechali vystavit pracovní neschopnost, je třeba připočíst i ty, kteří si raději berou dovolenou. K tomu přistupují hlavně zaměstnanci, aby nepřišli o část svých příjmů. Podnikatelé a OSVČ jsou na tom finančně ještě hůře, a to i v případě, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění. V prvních třech dnech nemoci lidé nedostávají nic od roku 2008. Vláda se sice v koaliční smlouvě zavázala, že vyplácení dávky obnoví, zatím se jí to nepodařilo. Tripartita se tímto tématem má zabývat opět v září. Zatím tedy stále platí, že náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne zaměstnavatel, od 15. dne vyplácí nemocenské podnikatelům i zaměstnancům stát. (red) kategorie: Aktuálně, esondy.cz
Onemocnění oběhové soustavy si vyžádalo dvojnásobek neschopenek
Průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti vzrostla z loňských 40 dnů na současných 42. Nejkratší dobu na neschopence trávili pojištěnci v Praze – zhruba 32 dnů. Naopak nejdéle, průměrně 50 dnů, marodili pacienti ve Zlínském kraji. Nejčastěji se stonalo ve Středočeském kraji, kde lékaři zaznamenali celkem 98 896 případů pracovní neschopnosti.
Naši partneři
