Přechod na nový zákon v praxi II.

Nezávislý odborový svaz policie ČR začal ve svých novinách Naše policie otiskovat seriál článků na téma praktické otázky přechodu do režimu ...

Nezávislý odborový svaz policie ČR začal ve svých novinách Naše policie otiskovat seriál článků na téma praktické otázky přechodu do režimu nového zákona o služebním poměru. Se souhlasem autora pana JUDr. Petra Tomka přinášíme druhý díl - pokračování článku Přechod na nový zákon v praxi ze dne 31.8.2006

Nový zákon o služebním poměru II

V tomto čísle našich novin budeme pokračovat ve výkladu přechodných ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, která mají zabezpečit bezproblémový přechod do nového právního režimu služebního poměru ke dni 1. ledna 2007.

Jak bude stanoven tarifní stupeň
Ke dni 1. ledna 2006 se všem příslušníkům nově provede zápočet dob praxe pro účely zařazení do tarifního stupně, a to podle § 117 zákona. Podle něho se získané odborné zkušenosti vyjadřují jako doba praxe, do které se započítává
a) doba výkonu služby,
b) prokázaná doba jiné praxe, kterou příslušník vykonával v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební funkcionář.
Přestože zmíněné ustanovení uvádí, že se jedná o dobu služby „podle tohoto zákona“ (míněn je zákon č. 361/2003 Sb.), nutno tím rozumět, že se jedná o službu podle zákona o služebním poměru obecně. Prokázanou dobou jiné praxe je praxe získaná před vznikem služebního poměru.
Do doby praxe podle odstavce 2 se dále započítává
a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, jestliže výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu nebo v prezenčním studiu a
b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu, který odpovídá délce mateřské nebo rodičovské dovolené, jestliže tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu nebo v prezenčním studiu, nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.

Kdy bude nutné ukončit výdělečnou činnost
Příslušník, kterému byl podle dosavadních právních předpisů udělen souhlas k členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, k výkonu podnikatelské nebo živnostenské činnosti anebo jiné výdělečné činnosti v pracovním nebo obdobném poměru, je povinen bez zbytečného odkladu učinit úkon směřující k ukončení činnosti v souladu s příslušnými zvláštními právními předpisy, podle nichž je tato činnost vykonávána. To neplatí v případech, kdy se jedná o činnosti, které může příslušník vykonávat podle ustanovení § 48 zákona (při zařazení do činné zálohy a vyslání k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, a při zařazení do zálohy neplacené z důvodu udělení rodičovské dovolené), a o činnosti, které určí ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem (není dosud vydán).

Složení služebního slibu
Složení služební přísahy podle dosavadních právních předpisů se považuje za složení služebního slibu podle tohoto zákona. Nebude tudíž potřeba stvrzovat podpisem znění služebního slibu, které je uvedeno v § 17 odst. 3 zákona.

Jak s dohodami o rozšíření nebo zvýšení vzdělání
Vzhledem k tomu, že nový zákon neobsahuje smluvní úpravu závazků vyplývajících ze studia, bylo nezbytné upravit režim dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání uzavřených podle dosavadních právních předpisů. Tyto závazky se do budoucna nemění. I po účinnosti nového zákona tedy trvá povinnost bezpečnostního sboru umožnit příslušníkovi rozšíření nebo zvýšení vzdělání a povinnost příslušníka setrvat po skončení studia po určitou dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené s rozšířením nebo zvýšením vzdělání nebo jejich část. Služební volno při studiu (studijní volno) se však poskytuje v rozsahu a za podmínek stanovených novým zákonem.

Jak s cestovními náhradami
Nárok na náhradu cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi při vzniku služebního poměru nebo při přeložení na žádost příslušníka podle dosavadního § 47 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, zaniká ke dni 31. prosince 2006. Služební funkcionář může příslušníkovi, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona žije odloučeně od člena rodiny v místě služebního působiště, přiznat náhrady podle § 149 odst. 2 zákona.
Nárok na náhrady cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi v ostatních případech zůstává zachován i po účinnosti nového zákona.

Příspěvek za službu a výsluhový příspěvek
Všem příslušníkům bez rozdílu se ke dni nabytí účinnosti nového zákona o služebním poměru provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.
Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů 90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu zvolení do funkce v odborové organizaci; to znamená, že na rozdíl od dosavadního stavu nebude pro účely výsluhových nároků započítávána rodičovská dovolená příslušnice a rodičovská dovolená příslušníka nad rozsah, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená (28, resp. 37 týdnů),
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské; xxxxxxxxxxxxx
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu 76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.
Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru celníka a hasiče, které se podle zvláštních právních předpisů posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.
Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.
Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Do budoucna se i tento transformovaný příspěvek za službu bude řídit režimem stanoveným novým zákonem pro výsluhový příspěvek.
Ke zmírnění dopadů změny doby trvání potřebné pro získání nároku na příspěvek za službu a výsluhového příspěvku, stanoví zákon tzv. přechodné období. Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti nového zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek (15 let) , s výjimkou příslušníka propuštěného z důvodu pravomocného odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně a z důvodu porušení služebního slibu, byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, jestliže by podle něho splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu (10 let). Také tento příspěvek za službu se dnem přiznání považuje za výsluhový příspěvek podle nového zákona.

Řízení ve věcech služebního poměru
Přechodná ustanovení řeší obecnou zásadu posuzování již zahájených řízení. Řízení ve věcech služebního poměru zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona provedou služební funkcionáři způsobem stanoveným v tomto zákoně, jestliže je rozhodováno o právu nebo povinnosti v něm obsaženém. V ostatních případech se řízení zastavuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Další zásada se dotýká skončení služebního poměru. Podle dosavadních právních předpisů se posuzují rozhodnutí a právní úkony, které směřují ke skončení služebního poměru, i když služební poměr příslušníka má na jejich základě skončit až po nabytí účinnosti nového zákona. Znamená to, že i když služební poměr skončí po 1. lednu 2007 na základě žádosti příslušníka o uvolnění nebo na základě rozhodnutí o propuštění učiněných do 31. prosince 2006, budou nároky související se skončením vznikat podle zákona č. 186/1992 Sb. V tomto případě nebudou aplikována ustanovení nového zákona, týkající se zařazování na služební místa nebo do záloh.