Zaměstnavatelé a odbory varují Kalouska před likvidací zaměstnaneckých benefitů

Dušek odhadl, že státnímu rozpočtu se kvůli plánovaným změnám sníží příjmy o devět miliard korun ročně. Plánované změny daní budou mít na podle Duška na zaměstnavatele i na zaměstnance také další negativní dopady. Zaměstnanci mimo jiné budou šetřit na obědech, a tím se může zhoršit jejich zdraví, uvedl. Nepříznivě se prý projeví rovněž zdanění příspěvku na stravování pro firmy, které investovaly peníze do zaměstnaneckých jídelen a kantýn. Ty budou muset zdražit, značná část zaměstnanců na obědy přestane chodit, tím se zvýší fixní náklady na jeden oběd a řada jídelen bude muset zavřít, předpověděl Dušek.

Podobný odhad má také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která organizuje petici Neberte nám stravenky! „Odmítáme návrhy na zdaňování zaměstnaneckých benefitů, které ve svém důsledku snižují příjem domácností. Argument o úsporách ve veřejných financích považuje ČMKOS za neopodstatněný, makroekonomické analýzy naopak prokázaly pozitivní dopady poukázkových systémů na státní rozpočet,“ říká se v petici, kterou již podepsaly desítky tisíc zaměstnanců.

Podle místopředsedy ČMKOS Václava Pícla dopadne zavedení paušálů nejvíce na zaměstnance s nejnižšími příjmy. Ti totiž daně neplatí a nebudou tak moci zaměstnanecký paušál uplatnit. Přijdou navíc i o výhody, které jim stravenky poskytují.

Také Pícl předpokládá, že se plánované zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů odrazí v tlaku na zvyšování mezd. "Zaměstnavatelé budou hledat praktiky ze šedé ekonomiky, aby to, co dají zaměstnancům, nemuseli danit." varoval.

V podobném duchu se nesou i průzkumy organizované různými společnostmi. Například výzkum společnosti Factum Inveo z 27. března vypovídá, že naprostá většina ekonomicky aktivní populace v ČR využívá příspěvku na stravování, který jim v nějaké podobě zaměstnavatel poskytuje. Petr Frisch z poradenské společnosti Mazars komentuje nápad ministra Kalouska takto: „Případné zrušení zvýhodnění stravenek, závodního stravování nebo volnočasových benefitů a zavedené zaměstnaneckého paušálu by nevedlo k vyšším daňovým výnosům, ale spíše k rušení těchto výhod firmami. Zaměstnanci o část těchto výhod přijdou a ze zbytku zaplatí vyšší odvody, jejich spotřeba se sníží, poklesne výběr DPH, klesnou tržby v sektoru služeb, atd. Proto lze předpokládat, že navrhovaná změna představuje významné riziko výpadku veřejných příjmů i snížení čistého disponibilního příjmu domácností. Paušál by nebyl schopen toto snížení příjmů nahradit. Změna systému by se přímo dotkla zhruba 80 % ze 4 milionů zaměstnanců, kteří dnes využívají stravenky nebo závodní stravování. Přínos systémů stravování je přitom pro státní rozpočet pozitivní, jak ukazuje studie Institutu oceňování majetku VŠE z roku 2008.“

Podobné stanovisko má Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která říká, že malé a střední firmy jsou zásadně proti zrušení zaměstnaneckých benefitů.

Argumenty ministra Kalouska pro zavedení zaměstnaneckých paušálů, lépe řečeno likvidaci zaměstnaneckých benefitů – zejména stravenek, jsou ve světle uvedených faktů naprosto zavádějící. Důvody Kalouskova neoliberálního šílení nejsou ekonomické, ale veskrze politické. Zřejmým cílem je poškodit malé a středí firmy, zaměstnance a jejich rodiny. V neposlední řadě je to pak další z řady zbabělých útoků na odbory a institut kolektivního vyjednávání.