Poskytování ochranných nápojů upravuje Zákoník práce v § 133a, který se vztahuje i na příslušníky HZS ČR. Bližší podmínky pak obsahuje Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., a to § 5. K této problematice požádala na naši žádost ČMKOS o výklad MZ ČR, které přikládáme:

 

e-mail: Ministerstvo zdravotnictví - odbor HEM

komu:

e-mail: Pomajbík.Lubos@cmkos.cz

 

 

Vážený pane Pomajbíku,

 

      k Vašemu dotazu týkajícímu se poskytování ochranných nápojů sdělujeme následující:

  

 Podmínky pro poskytování ochranných nápojů jsou uvedeny v § 5 nařízení vlády č.178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Z ustanovení § 5 odst.2 písm.a) vyplývá, že poskytnout ochranný nápoj lze při práci, která je vykonávaná za podmínek , kdy tepelná zátěž z pracovního prostředí spolu s fyzickou zátěží vede ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1 litr za směnu. Práci v kancelářích nelze pokládat za práci, při níž k tepelné zátěži organizmu významně přispívá fyzická zátěž, neboť jde o práci z hlediska energetického výdeje lehkou.   

  Pokud jde o poskytování ochranných nápojů za nepříznivých klimatických podmínek je  řešeno citovaným nařízením vlády jen pro venkovní pracoviště a pro obsluhu venkovních strojů, včetně dopravních prostředků, jejichž kabiny nejsou vybaveny účinným klimatizačním zařízením. Poskytování ochranných nápojů při práci vykonávané na venkovních pracovištích  upravuje § 5 odst.2 písm.b) a c) citovaného předpisu. Pokud je při této práci teplota na pracovním místě  rovna nebo vyšší než  28°C po více než polovinu pracovní doby, tj. více než 4 hodiny ve směně nebo je teplota nižší než 4°C, vzniká na ochranné nápoje nárok. Poznamenáváme, že jde o meteorologickou teplotu vzduchu, tj. teplotu jak ji uvádí Český hydrometeorologický ústav.

 Pro jiné typy pracovišť není zaměstnavateli výslovně uloženo poskytovat zaměstnancům i při těchto tepelných  podmínkách  ochranné nápoje.

Za mimořádně teplých dnů, které definuje § 4 odst.1 nařízení vlády č.178/2001 Sb., teplotou vyšší než 30ºC, musí být doba práce upravena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné tepelné zátěže uvedené v části B přílohy č.1 citovaného nařízení, totéž platí i pracoviště, na kterých jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologických zdrojů.

Postup při hodnocení úrovně tepelné zátěže za mimořádně teplých dnů včetně administrativních prací musí proto vždy vycházet z teploty tg, což je výsledná teplota kulového teploměru změřená na pracovišti,  třídy práce  a doby  práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2) – viz tabulky č.5a až 6c část B přílohy č.1. Jak tedy postupovat. Vždy je nutné provést měření na pracovišti, na jehož základě lze z tabulky č.1 v části A určit orientačně třídu práce podle vykonávané činnosti a energetického výdeje, ze zmiňovaných tabulek č. 5a až 6c pak stanovit skutečnou dobu práce.

K termínu„ochranný nápoj“, který není v citovaném nař.vlády prozatím definován a je opakovaně zaměňován i s pitnou vodou upřesňujeme:

Pitnou vodu nelze pokládat za jeho rovnocennou náhradu. Při zvýšené tepelné zátěži organizmu dochází ke ztrátě nejen vody, ale řady dalších látek, zejména iontů sodíku, chloridů,  v menší míře  i hořčíku a draslíku a dalších látek. Tato ztráta má za následek  změny ve vnitřním prostředí  organizmu, jejichž význam je úměrný velikosti ztráty.  Pro ilustraci poznamenáváme, že již ztráta 1% tělesné hmotnosti pocením, t.j. kolem 700 g, způsobuje pokles výkonnosti svalové soustavy. Naše strava sice obsahuje dostatek kuchyňské soli postačující zpravidla ke krytí jejich ztrát uvažovaných za delší časové období než jedna směna, její vstřebávání ze zažívacího ústrojí se však opožďuje spolu se vstřebáváním vody za ztrátami potem. K náhradě velké ztráty tekutin je zapotřebí cca 12 hodin, a proto je potřebná průběžná náhrada během směny. Pokud jde o složení ochranných nápojů, je k dispozici v současné době řada komerčně dostupných produktů jako jsou minerálky, speciální nápoje atd. Jak bylo již uvedeno, je závažnost změn v organizmu způsobených ztrátou vody a iontů úměrná velikosti tepelné zátěže. Nejvhodnější nápoj by měl být proto určen v optimálním případě „na míru“ podle dané práce a prostředí a také proto, že odolnost lidí vůči tepelné zátěži, jejíž důležitou složkou je míra schopnosti potit se,  je závislá na řadě faktorů m.j. na věku. Na určení ochranného nápoje se proto má podílet lékař závodní preventivní péče. 

 

 

    

 

 

 

 

 

                        S pozdravem

 

                                                                                              RNDr.Karla Říhová

                                                                                                ředitelka odboru

                                                                                            hygieny a epidemiologie